Rok 1994 - Bilance k vzniku Ceske republiky ( zadluzenost statu 13,3% HDP, tzn. 157 miliard Kc a domacnosti 3,9% HDP, tzn. 46 miliard Kc )
Rok 1995 - Privatizace ( 780 miliard Kc - tzn. cca 1 400 miliard Kc v cenach 2011 )
Mala privatizace (1990-1993) Velka privatizace (1992-1995)
Privatizovano prevazne formou verejne drazby cca kuponova privatizace - 333 miliard Kc (42,7%) - v 1. vlne 940 podniku (ucast 77% obcanu)
30 000 jednotek za nez stat ziskal cca 31 miliard Kc. - ve 2. vlne 861 podniku (ucast 74% obcanu)
prime prodeje - 237 miliard Kc (30,4%)
prevod na mesta a obce - 121 miliard Kc (15,5%)
prevod do rezervnich fondu akciovych firem - 64 miliard Kc (8,2%)
restitucni prevody - 25 miliard Kc (3,2%)
Obcane ulozili v kuponove privatizaci do investicnich privatizacnich fondu (v 1. vlne 264 fondu a v 2. vlne 353 fondu) cca 190 miliard a z nich je
odhadovano, ze bylo zcizeno cca 50 miliard Kc (tzn. ze zcizeno bylo 26% majetku z investicnich fondu ci 15% majetku z kuponove privatizace ci 6,5%
majetku z celkoveho privatizovaneho objemu). Privatizace byla unikatnim projektem, jez nemel ve svetove historii obdoby, kdyz behem nekolika let
bylo privatizovano prakticky 100% znarodnene statni ekonomiky.
Rok 1997 - Oddluzeni bankovniho sektoru ( 400 miliard Kc - tzn. cca 600 miliard Kc v cenach 2011 )
Po privatizaci zustaly banky ve vlastnictvi statu a pujcovaly bez trznich pravidel. Zacaly generovat velke mnozstvi rizikovych uveru a pro jejich naslednou
privatizaci a ozdraveni ekonomiky byla provedena sanace bankovniho sektoru, jez podle ruznych odhadu a vypoctu dosahla cca 163 az 400 miliard Kc.
Rok 2002 - Povodnove skody ( celkem za cca 155 miliard Kc )
CR behem sve existence utrpela nekolik povodni, jez napachaly skody v celkove vysi 155 miliard Kc. Z nichz nejnicivejsi byly v roce 1997 za cca 62,6
miliard Kc a v roce 2002 za cca 73 miliard Kc.
Rok 2003 - Rust byrokracie a statni spravy ( 24 miliard Kc/rok v cenach 2011 )
Z duvodu pozadavku EU dochazi k decentralizaci statni spravy a zavadeni novych predpisu a tim byl podporen jeji dalsi rust. V roce 1996 byl pocet
uredniku cca 166 000 a v roce 2011 dosahoval jiz poctu cca 250 000. Pocet uredniku Ceskoslovenska v roce 1930 byl cca 150 000. Je odhadovano,
ze slozitost danoveho systemu stoji soukromy sektor na neproduktivnich cinnostech cca 40 miliard Kc/rok.
Rok 2005 - Vstup CR do EU ( zisk 145 miliard Kc za cenu pokriveni trhu dotacemi )
Cista pozice CR vuci rozpoctu EU v obdobi 2004 az 2010 je 145 miliard Kc. Do teto bilance neni zapocitano poskozeni trzniho prostredi dotacemi,
naklady na rust poctu statnich uredniku ci naklady na plneni pozadavku predpisu a organu EU jako napr. podpora obnovitelnych zdroju energie.
Rok 2006 - Predrazene zakazky statni spravy ( cca 60 miliard Kc/rok )
Korupce behem zadavani zakazek statni spravy dosahuje dle odhadu cca 5 az 15% z celkoveho objemu ( cca 500 az 640 miliard Kc/rok ) vyplacenych
financi, tzn. ze dosahuje cca 25 az 96 miliard Kc/rok. Celkove behem existence CR (1994 az 2011) tato hodnota dosahuje cca 1 020 miliard Kc.
Rok 2007 - Podpis Lisabonske smlouvy ( omezeni suverenity narodniho parlamentu )
Nahradila odmitnutou euroustavu v referendech ve Francii a Nizozemi v roce 2005. Ratifikace
probihala misto referendem, pouze hlasovanim v parlamentech krome Irska.
13.12.2007 - podpis smlouvy premierem Topolankem (ODS)
a ministrem zahranicnich veci Schwarzenbergem (nestranik za SZ; nyni TOP09)
12.6.2008 - Irsko v referendu odmitlo schvaleni v pomeru 47:53
20.2.2009 - schvaleni v poslanecke snemovne parlamentu CR (125 z 200)
6.5.2009 - schvaleni v senatu parlamentu CR (54 z 81)
2.10.2009 - Irsko v opakovanem referendu schvalilo v pomeru 67:33.
9.10.2009 - schvaleni prezidentem Klausem (odmital podepsat dokud platilo irske "ne")
1.12.2009 - pocatek platnosti
Schvaleni smlouvy vedlo k vyraznemu omezeni suverenity jednotlivych clenu EU v podobe presunu kompetenci z narodnich parlamentu na orgány EU.
Smlouva definuje nekolik mechanismu, ktere davaji EU moznost ziskavat nove pravomoce a rusit pravo veta i v dalsich oblastech bez dalsi ratifikace.
Rok 2008 - Topolankova reforma verejnych financi ( cca 114 miliard Kc/rok )
Byla provedena z duvodu predpokladu oziveni hospodarskeho rustu a behem ni doslo ke snizeni prijmu statniho rozpoctu:
Od 1.1. 2008
Zavedenim rovne dane - cca 20 miliard Kc/rok
Snizenim dane z prijmu pravnickych osob z 24% na 21% - cca 24 miliard Kc/rok
Zavedenim stropu odvodu zdravotniho a socialniho pojisteni - cca 17 miliard Kc/rok
Od 1.1. 2009
Snizeni dane z prijmu pravnickych osob z 21% na 20% - cca 8 miliard Kc/rok
Snizeni socialniho pojisteni zamestnancum z 8% na 6,5% - cca 27 miliard Kc/rok
Snizeni socialniho pojisteni zamestnavatelum z 26% na 25% - cca 18 miliard Kc/rok
Rok 2009 - Pad vlady behem predsednictvi EU ( politicka nestabilita vlivem vladniho amaterismu a korupce )
Volby v roce 2006 skoncili politickym patem (tzn. CSSD+KSCM vs. ODS+KDU-CSL+SZ ). Po 7mi mesicnim vyjednavani Topolankovu vladu navic
podporili: Milos Melcak a Michal Pohanka (CSSD). Behem 26ti mesicu Topolankovy vlady bylo 5x vyvolano hlasovani o neduvere a pri poslednim
uspesnem pokusu vladu navic nepodporili: Vlastimil Tlusty (ODS), Jan Schwippel (ODS), Olga Zubova (SZ) a Vera Jakubkova (SZ).
2.-3.6.2006 - radne volby do poslanecke snemovny ( ODS - 81, CSSD - 74, KSCM - 26, KDU-CSL - 13, SZ - 6 )
3.10.2006 - neziskava duveru prvni Topolankova vlada ( 96 : 99 )
19.1.2007 - ziskava duveru druha Topolankova vlada ( 100 : 97 )
1.1.2009 - zahajeni pulrocniho predsednictvi EU
25.3.2009 - byla poslaneckou snemovnou vyslovena neduvera vlade ( 96 : 101 )
8.5.2009 - jmenovana urednicka vlada Jana Fishera ( 156 : 1 )
Rok 2010 - Podpora fotovoltaickych elektraren ( do roku 2030 naklady 15 az 43 miliard Kc/rok )
V ramci podpory obnovitelnych zdroju energie byla podporena vystavba fotovoltaickych elektraren se statem garantovanym vykupem, jez se odhaduje
na 300 az 866 miliard Kc v následujících 20 letech. Doslo k situaci, kdy se investicni naklady na provozovani fotovoltaickych elektraren za posledni dva
roky snizily o 40 procent a to zpusobilo narust jejich vystavby. Navratnost investice je 5 let a stat garantuje prijmy po dobu 20 let. V roce 2004 byla
podpora fotovoltaiky 1,8 miliard Kc, v roce 2010 byla podpora 9,1 miliardy Kc a pro rok 2011 se odhaduje podpora 28,1 miliard Kc. Tato podpora
se promita do narustu cen elektricke energie a tim zpusobuje negativni vliv na prumysl a domacnosti.
Rok 2011 - Bilance soucasneho stavu ( zadluzenost statu je 40,3% HDP, tzn. 1 344 miliard Kc a domacnosti 34,1% HDP, tzn. 1 138 miliard Kc )
V CR je cca 4,3 milionu domacnosti, jejichz uspory dosahuji 1 500 miliard Kc a dluhy 1 138 miliard Kc. Z cehoz na - bydlení cca 740 miliard Kc (65%)
- spotrebu 266 miliard Kc (23,5%)
- ostatni 132 miliard Kc (11,5%).
Rok 2012 - Cirkevni vyrovnani ( navrh 59 miliard Kc + 75 miliard Kc v nemovitostech )
Celkem stat cirkvim po roce 1948 znarodnil majetek (lesy, zemedelska puda a nemovitosti) za cca 120 miliard Kc (v cenach roku 2007) a zajistuje platy
duchovnich, udrzbu a provozni naklady (podle 17ti cirkvi, jez zadaji o navraceni majetku a jsou take statem nyni placeny dosahuje tato castka vlivem
zanedbane udrzby cca 180 miliard Kc). V roce 2007 byl zpracovan Topolankovou vladou navrh na navraceni majetku za celkem 134 miliard Kc a z toho
cca 2/3 ve financni forme 83 miliard Kc vyplacene v prubehu dalsich 60ti let (tzn. i s uroky 270 miliard Kc). Navrh z kvetna 2011 pro realizaci v roce
2012 pocita s vyplacenim 59 miliard Kc a navracenim majetku v hodnote 75 miliard Kc.
Rok 2013 - Ekozakazka ( odhad 10 az 115 miliard Kc )
V roce 1992 se vlada zavazala, ze poskytne penize na odstraneni ekologickych skod z dob komunismu v odhadovane hodnote 160 miliard Kc. Za
odstraneni skod se do roku 2010 utratilo cca 45 miliard Kc. Jelikoz zbyvaji jeste stovky lokalit po cele CR a se soucasnym tempem by vycisteni skoncilo
v roce 2080 + fakt, ze ekologicke skody maji tendenci se casem prohlubovat (az do havarijniho stavu) a tim i prodrazovat, byla v roce 2008 vyhlasena
verejna soutez na 12tilete pracovni obdobi, behem nehoz by se odstranily veskere skody jen jedinou firmou a s odhadovanou cenou cca 80 miliard.
Zpusob vyhlaseni byl silne kritizovan a podezrivan z korupcniho jednani. Pote byla Transparency International cena odhadnuta na 40 miliard a
Ministerstvem zivotniho prostredi na cca 26 až 32 miliard Kc. Posledni odhady v komentarich byly dokonce jen 10 miliard.
