Rok 1918 - Vznik Ceskoslovenska ( 13,5 milionu obyvatel, Cesi 49%, Nemci 23%, Slovaci 15%, Madari 5%, Rusove 3%, Zide 1% )
Po rozpadu Rakouska-Uherska vznikl historicky, kulturne a etnicky nehomogenni stat. Z duvodu potreby vetsinoveho obyvatelstva byl vytvoren umely
ceskoslovensky narod ( 64% ). Nemci, Polaci a Madari vsak Ceskoslovensko vnimali jako docasne reseni a snazili se z nej legitimne a posleze uspesne
vymanit. Nerovnost mezi narodnimi skupinami v CSR se nejvice projevila v dobe velke hospodarske krize, kdy cechoslovaky rizena statni administrativa
uprednostnovala predevsim ceske obyvatelstvo pred nemeckym navzdory vetsiho dopadu krize na nemecke obyvatelstvo.
Rok 1938 - Mnichovska dohoda
V zari 1938 byla Nemeckem, Anglii, Francii a Italii podepsana dohoda o uzemnich zmenach Ceskoslovenska ve prospech Nemecka. Vojenska obrana
Ceskoslovenskou armadou techto uzemi by proto nebylo brano jako duvod ke splneni spojeneckych zavazku od Francie a i od Sovetskeho svazu, jehoz
zavazky byly podminene ucasti Francie. Ceskoslovenska armada byla na urovni Italske a silnejsi byly v Evropě jen armady Nemecka, Sovetskeho svazu,
Francie a Anglie. Na podzim 1938 byla ve stavu mobilizace v poctu cca milion vojaku a vyrovnala se poctu nemecke nezmobilizovane armady. Zkusenosti
a technika byly na obdobne urovni. Zmobilizovana nemecka armada by mela cca 11 milionu vojaku. Kdyby doslo ke konfliktu, bylo Armadou CSR pri
klidu zbrani pocitano s 0,3 % ztrat za den, pri mensich bojovych akcich s 0,5 % ztrat za den a pri velkych bojovych akcich s 1 az 3 % ztrat za den.
Ztratami se rozumeli mrtvi (15 %), raneni (65 %), nezvestni a zajati (20 %). Ceskoslovenska armada by prestala vzdorovat do 3 mesicu.
Rok 1948 - Vitezny unor
Narodni fronta, zalozena v roce 1945, bylo sdruzeni politickych stran, jez melo za cil prevzeti rizeni statu po druhe svetove valce. Po volbach v roce 1946
byla vlada pomerove tvorena ucasti vsech stran ve vlade ( Komunisticka strana Ceskoslovenska 93, Ceskoslovenska strana narodne socialisticka 55,
Ceskoslovenska strana lidova 46, Demokraticka strana Slovenska 43, Ceskoslovenska socialne demokraticka strana delnicka 37, Komunisticka strana
Slovenska 21, Strana slobody 3, Strana prace 2 ). V unoru 1948, 3 mesice pred radnymi volbami, podavaji ministri z nekomunistickych stran rezignaci a
na navrh predsedy komunistu a premiera CSR Gottwalda je prezidentem Benesem schvalena jejich nahrada z rad komunistu. Za schvaleni tohoto navrhu
byla generalni stavka 2,5 milionu pracujicich + 80ti tisicova demonstrace na Staromestskem namesti a proti 5ti tisicova demonstrace. Vznikly akcni vybory
Narodni fronty, jejichz clenove jsou jmenovani a maji za cil ocisteni verejneho zivota od nekomunistu. U voleb v kvetnu 1948 byla 93,5% ucast a pro
jedinou kandidatku Narodni fronty bylo 89,7% hlasu ( zbytek bile listky ci neplatne ). Vytlacenim opozice z Narodni fronty si KSC ustavne zajistila ovlad-
nuti parlamentu, vlady a statu. Nasledovala likvidace jakekoli opozice a charismatickych osobnosti vcetne lidi v KSC politickymi procesy ( do 1952 ).
Rok 1968 - Vojska Varsavske smlouvy v CSSR
Po uznani chyb z 50. let nastavaji reformy vrcholici v tzv. Prazske jaro 1968, v srpnu tehoz roku vstoupily vojska ( 750 000 vojaku ) Sovetskeho svazu,
Nemecke demokraticke republiky, Madarska, Bulharska a Polska na uzemi CSSR. Vlivem pritomnosti techto armad zemrelo 72 lidi. CSSR spolu s
Jugoslavii byly do te doby jedine zeme socialistickeho bloku bez pritomnosti sovetskych vojsk na svem uzemi. Oficialnim duvodem bylo nedodrzeni
zavazku vlady CSSR vuci social. bloku, predevsim ve vojenske oblasti ( vojensky pomer divizi v Evrope byl Varsavska smlouva/NATO 33/13, z toho
pro ukoly CSSR/nepritel 5/5 ). Nastala tzv. "normalizace" pomeru a nasledujicich 20 let zustala na uzemi CSSR sovetska vojska ( 73 000 vojaku ).
Rok 1989 - Sametova revoluce
Po ekonomickych problemech v SSSR a nutnosti zmen ( Perestrojka ) dochazi v Polsku (6.2.), Madarsku (16.6.), NDR (4.11.) a CSSR (17.11.) k
vyvrcholeni odporu vuci systemu, vyustujici v pad vlady a po svobodnych volbach ( cerven 1990 ) take v odchod sovetskych vojsk ( cerven 1991).
V roce 1989 ma KSC 1,7 milionu clenu a kandidatu na clenstvi, v roce 1990 klesl pocet clenu na 0,7 milionu.
Rok 1993 - Rozpad Ceskoslovenska ( CR - 10,3 milionu obyvatel, Cesi 94%, Slovaci 3%, Romove 2%, Polaci 0,5%, Nemci 0,5% )
( SR - 5,4 milionu obyvatel, Slovaci 79%, Madari 10%, Romove 9,5%, Cesi 1%, Rusove 0,5% )
Byva oznacovan jako priklad pokojneho rozdeleni statu. Cesi se s Ceskoslovenskem identifikovali vice nez Slovaci a Ceska republika take prebrala
zavazky za Ceskoslovensko a je jeji nastupnickou zemi.
